Ono to vážně pokračuje
„Ježkovy voči, co to jééé?“ zaječela Neirin. Barundin otevřel jedno oko a ospale zablábolil: „Soseto? Sže? S‘ješíš?“
„Sem si otevřela brašnu, že si převleču ponožky a vyskočila na mě šedá chlupatá vobluda!“
Barundin se probral, přešel značnou rychlostí do vertikální polohy rozkročmo se sekerou nad hlavou a jal se zuřivě se rozhlížet, co ohrožuje jeho milou.
Silver seděl opodál, naježený jako kartáč na čištění lahví, rozhořčeně si mumlal pod vousy nadávky v té nejhorší pouliční kočičánštině a občas naštvaně zaprskal.
„Podívej, úplně mi zničil můj věnec. A já jsem vás chtěla večer překvapit. Vždyť ani nevíte, že už budou Vá-háno-cé,“ rozvzlykala se Neirin a sbírala ze země plátky citronu.
„To je ale rožtomilá košiška,“ přiňufal se Flagg a byl odměněn pěti šrámy na pravé tváři.
„No fuj, co s ním uděláme?“ zeptala se pragmaticky Alyssa.
„Pošleme ho, odkud přišel,“ řekl rozhodně Barundin, chytl Silvera za kůži na krku* a s bojovným „KRLEŠ!“ ho nacpal hlavou napřed doprostřed věnce.
Když šla Jana toho dne do školy, nemohla uvěřit svým očím. Na zápraží seděl nahý chlap a rozčileně si mumlal: „Hodná košiška. Ceš mlííííčko.“
*Víte přece, že trpaslíci mají drátěné i spodní prádlo.
Komentáře
Přehled komentářů
Úžasné. *vstává od počítače a hlasitě tleská*
ja tě milujůůhůů :o)
(eruš, 4. 12. 2009 16:10)
geniální vánoční minipříběh! *hopsá a řehtá se* :o))
dnes ráno se k nám dobýval pošťák. doma nebyla hotovost, takže jsem mu ani neotevírala, kdyby se muselo něco platit, stejně bych ho musela poslat pryč. chudák se pokoušel o dobytí asi 15 minut - zvonil, bušil do dveří, pak zase zvonil, zase bušil do dveří - no jako kdyby hořelo. řekla bych, že se ho náš věnec po několika prvních zazvoněních buď pokoušel políbit nebo ho poslal do p... poštovního úřadu a milý pošťák si potřeboval postěžovat. :o)
Jo! Jo! Jo!
(Ada, 7. 12. 2009 14:59)